Tohle je vlastně poprvé, kdy jsem četla knihu až po zhlédnutí filmu.
Zdroj |
Grandhotel
Autor: Jaroslav Rudiš
Počet stran: 180
Rok vydání: 2006
Nakladatelství: Labyrint
Anotace: Hlavní postavou „románu nad mraky“ je třicetiletý samotář Fleischman. V
životě se mu nedaří. Nikdy nic nedokázal. Nikde nebyl. Neměl žádnou
holku. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Jeho
životu dává řád graf s počasím a postupem času i Franz, starý sudetský
Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své spolužáky. Fleischman, který
nezná ani vlastní křestní jméno, pracuje jako holka pro všechno v
Grandhotelu na Ještědu. Při pozorování oblohy na magickém místě mezi
nebem a zemí zjistí, že cesta ven z obklíčeného města i jeho vlastního
života vede jedině skrz mraky. Do jeho plánu ovšem vstoupí servírka
Ilja, která se jednoho dne objeví v hotelové recepci.
Můj názor: Skutečnost, že Liberec a film mám prostě ráda, nemůžu skrýt. Proto jsem se bála, že knize budu "nadržovat", budu přehlížet věci, které se mi nebudou líbit. Bála jsem se zbytečně, protože knížka je prostě jako ú-žas-ná.
„Mám rád mraky, protože mraky se hýbou. Mám rád věci v pohybu. Možná proto, že sám se pohnout neumím."
Hlavní postavou je Fleischman, který je sice přesycený vědomostmi okolo počasí, ale jinak je úplně mimo. Přesto jsou jeho myšlenkové pochody a vystupování značně okouzlující, jsou popsané přesvědčivě. Patka je podle filmu nejhorší a nejšílenější postava, ale v knize je popsaný jako chudáček, který to taky nemá lehké. To mě celkem zmátlo, protože jsem najednou musela svůj postoj k němu úplně přehodnotit.
„Sebevrahy nemá nikdo rád. Možná proto, že jim lidi závidí tu odvahu,
kterou sami nemají. Odvahu udělat ten krok, odvahu zariskovat. Nejvíc
sebevrahy nemá rád Jégr. Byl to on, kdo na kříž přibil cedulku
Sebevraždy hlaste v recepci. Nikdo ale nic nehlásil. Jen na ni někdo
připsal: Zlomte vaz."
Naštvala mě knižní podoba Ilji. Z filmu jsem byla zvyklá na to, že je prostě jako super. Narozdíl od Zuzany, která je... zvláštní? naivní? hloupá? V knize se spíš blížila k podobě Zuzany a to mě otrávilo. Jégrovy hlášky zůstaly. Franz byl v knize skoro hlavní postavou, narozdíl od filmu, takže to jsem brala jako velké plus. Dočetla jsem se o spoustě věcí, které nebyly ve filmu zmíněny.
„Padám dolů a přitom cítím, že stoupám. Vůbec se nebojím."
Líbilo se mi, jak jsou v knize dopodrobna rozebrané všechny meteorologické termíny. Taky se zajímám o meteorologii a klimatologii (i když nejsem tak dobrá jako Fleischman :D), takže to byla trefa do černého. Pro čtenáře, kteří se o tyto věci nezajímají, mohou být některé pasáže zbytečně zdlouhavé a... nudné.
„Moje doktorka říká, že lidský život je jako mozaika. Že si ho nikdy nepamatujeme jako celek. Že vidíme jen okamžiky. Záblesky. Blesky."
I po přečtení knížky si myslím, že se mi film prostě jako líbil víc. I tak jsem si čtení užila a Grandhotel v knižní podobě vám doporučuji. Je to skvělý příběh o lidských myšlenkách, o tom, že se někdy neumíme odpoutat od našich kořenů (což není tak úplně dobře) a o česko- německých vztazích.
Na té fotce je Klára Issová? :-)
OdpovědětVymazatAno, ve filmu hrála Ilju :D
VymazatMeteorologické jevy nejsou úplně můj koníček (rozuměj "vím o nich prdlajz", i tak mě ale kniha láká - už jen tím, že má českého autora. Vlastně jsem si ji zrovna nedávno přivezla z knihovny, jen mi tu chudák zatím leží na poličce nevyužitá. A přiznám se, že film vůbec neznám, Ale jakmile dočtu knihu, kouknu se i na něj, podle tvého popisu vypadá super :)
OdpovědětVymazatNa film se fakt podívej, stojí za to :) A doufám, že se brzo dostaneš i ke knížce :D
VymazatKnihu jsem nečetla a ani film jsem neviděla, ale už jsem o něm někde slyšela. :D Mě ovšem moc české filmy nebaví. :)
OdpovědětVymazat-CrazyJull
U mě česká kinematografie dost klesla, když jsem viděla kus prvního dílu Babovřesek. Vím, že má každý jiný vkus, ale jak tohle někoho proboha napadlo?! A kde se vzaly ty další díly? :D Jinak myslím, že český filmy, který se dají zařadit do kategorií drama, detektivní nebo historický, jsou fakt výborný. Když ale dojde na komedie, je to horší. Zdá se mi, že Slunce, seno,... tenkrát "udalo směr" a od té doby se všechny komediální filmy točí úplně stejně (vesnický prostředí, drbny, závist,...) :D Navíc je téměř nemožný mě rozesmát, takže si představ tu scénu, jak se v kině na Kameňáku ostatní málem počůrali smíchy a já jsem seděla a vypadala, že umřu. Ne smíchy. Nudou.
VymazatViděla jsem film, který se mi moc líbil. O knize jsem netušila. Máš z ní vybrané krásné citáty.
OdpovědětVymazatO všem? Ovšem!
Děkuju! :)
Vymazat