Stránky

7. září 2017

MOJE SKANDINÁVSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

Už dlouho jsem chtěla navštívit nějaké severské státy a tyhle prázdniny mi můj vytoužený výlet přece jen umožnily. Zážitků mám spoustu, zkusím se ale nějak krotit, abych nevypisovala úplně všechno a zaměřila se jen na to nejdůležitější. :)

27.8.
Ráno v šest mě čekal odjezd z Ostravy. Vstala jsem hodně brzo, přece jen to mám do Ostravy něco přes hodinu cesty (naštěstí jsem měla odvoz a nejela jsem vlakem, to by se to klidně protáhlo i na tři hodiny- chápete, vlaky). V šest jsem tedy už seděla v autobuse a přede mnou byla cesta do Norska, která autobusem trvá asi 22 hodin, úžasné. Jelikož jsem velmi zcestovalé dítě (střední škola mě naučila), nebyla to taková hrůza, jak jsem si myslela. V sedm hodin jsme úspěšně dorazili do Rostocku, německého přístavu, kde na nás čekal trajekt do Dánska. Cesta trajektem rychle uběhla a v Dánsku nás čekal přestup na další trajekt - do Švédska. Švédskem jsme jeli celou noc, bohužel si toho moc nepamatuju, byla tma a brzo jsem usnula.


28.8.
Ráno jsem se vzbudila do mlhy, která obklopovala švédské skály. Všude byly hezké domy a lesy. Netrvalo to dlouho a přejeli jsme norskou hranici. Naší první zastávkou bylo hlavní město Oslo. Prošli jsme si přístav a Vigelandův park (zámecký park s velkým množstvím soch) a navštívili jsme muzeum vikingů a lodí, na kterých se podnikaly expedice na severní a jižní pól. Pak následovala dlouhá procházka spletitými uličkami. V Oslu je hodně obchodů se suvenýry a jídlem, jsou na každém kroku. Ve městě je spousta míst, kde si můžete sednout, ať už kavárny, restaurace nebo parčíky, kterých tam je... hodně. Fakt hodně. Večer jsme jeli do našeho prvního kempu hned za Oslem, chatky byly stroze vybavené, ale bylo v nich teplo a čisto.



29.8.
Třetí den byl ve znamení olympijských her. Navštívili jsme město Hamar, kde se konaly zimní olympijské hry a městečko Lillehammer, kde jsou olympijské skokanské můstky. V Lillehammeru jsme se dostali i do skanzenu, který byl rozdělený do dvou částí. První část ukazovala norský život ve středověku - tradiční dřevěné budovy s trávou na střeše, sloupový kostel, lidé v norských krojích, rybník, kde si můžete vyzkoušet rybaření, lekce norštiny ve škole z 18. století s důslednou učitelkou v dobovém kostýmu a spousta zvířat. Druhá část ukazuje vývoj norské architektury a vybavení domů. U každého domu máte cedulku s nějakou dobou (např. 1910-1930) a tento dům vypadá, jako kdyby vypadl z minulosti. I uvnitř. Tato část se mi hodně líbila. A taky jsme si mohli prohlédnout i historický vlak, který sice vypadal jako jakýkoliv jiný historický vlak, ale i tak to byl super zážitek. Večer nás zase čekala noc v kempu, teď jsme se ale přesunuli víc na sever. Večer to bylo znát. :D





30.8.
Ráno nás čekala zastávka u Bílých mnichů, velkých bílých skal, které se tyčí do nebe. Pak následovala Cesta trollů, asi největší lákadlo Norska. Žádný troll tam nebyl, což mě trochu zklamalo, ale nemůžu mít všechno. Po zdolání této cesty jsme se zastavili u skalní stěny Trollveggen. Kolem byla spousta vodopádů a na vrcholcích kopců byl vidět sníh, prostě nádhera. Škoda, že začalo pršet.




31.8.
Ve čtvrtek nás pro změnu čekala Cesta orlů, pojmenovaná podle toho, že tam můžete často vidět orly. Já teda žádného neviděla, ale prý to tak opravdu je. Konečně přišla věc, na kterou jsem se těšila nejvíc- výlet lodí po fjordu Geiranger. Dovolila bych si říct, že to byl jeden z nejlepších zážitků mého života (to zní až moc sentimentálně, achjo). Prostě jsem si to opravdu užila. Netušila jsem, že jedna projížďka na dřevěné lodičce ve mě zanechá tolik pocitů. Hned jsme jeli na Dalsnibbu- horu, která je vysoká asi 1500 metrů a je tam celoročně sníh. Je jasný, že hned začala sněhová bitka, lituju všechny turisty, co k nám nepatřili. Závěr dne jsme ztrávili v malém městečku Lom, kde kromě historického kostela žádná památka nebyla, takže prohlídka byla celkem rychlá.





1.9.
V pátek jsme navštívili národní park Jostedalsbreen, kde se kromě skal a hezké přírody nachází ledovcové jezero a největší ledovec evropské pevniny. Průvodkyně nám vyprávěla, že se tento ledovec každým rokem zmenšuje a je možné, že za 50 let už tam nebude vůbec. Pak se mi hlavou honily myšlenky o spasení světa a o tom, jak je svět zvrácený, chápete. Tání ledovců je vážná věc.

2.9.
Hned ráno jsme vyjeli do Bergenu- norského města na západním pobřeží. Bergen se mi líbil mnohem víc než Oslo. V přístavu je velký rybí trh, je tu velké množství kaváren, obchodů a restaurací, ale je to tu hezčí, klidnější a barevnější než v Oslu. Navštívili jsme hanzovní domy, muzeum rybářství, vyjeli jsme lanovkou na jednu horu za městem a užívali si pohled na město, které se rozprostřelo pod námi. Dolů jsme šli pěšky a potkali jsme spoustu sportujících lidí, což mě překvapilo, protože u nás ve městě jsem tolik lidí nikdy venku sportovat neviděla. :D Všude kolem města jsou lesy a hezká příroda, to je super (můžete si odpočinout od ruchu města kdykoliv chcete). Bergen mě prostě okouzlil a stal jedním z mých nejoblíbenějších měst. :)




3.9.
Celou noc jsme jeli Švédskem a ráno jsme připluli trajektem do Dánska. Čekal na nás celý den v Kodani. Šli jsme se podívat na slavnou sochu malé mořské víly, do královského paláce, a do pivovaru Carlsberg. Prošli jsme si přístav a já byla hodně nadšená, když jsme se zastavili v Espresso House, kam jsem chtěla už v Norsku, ale nestihla jsem to. Espresso House je švédský řetězec kaváren, dalo by se říct že taková skandinávská verze Starbucks (ale lepší). Prošli jsme celé město a dostali se do jednoho super parku. Všude byla hezká tráva a na ní leželo minimálně 100 lidí. Tak jsme si tam lehli taky a nechtěli už nikdy odejít. :D Večer nás čekal trajekt do Německa.

4.9.
Ráno mě probudilo slunce, zrovna jsme zastavili někde v Polsku a to mi došlo, že už jsem vlastně skoro doma. Nemohla jsem uvěřit, že ten týden tak rychle utekl... Tak zase někdy, Norsko. :)

2 komentáře:

  1. Tak snad to Norsko ve svém životě stihnu navštívit dřív, než ten ledovec roztaje :D už jsem asi u třech blogerek četla o výletu do Norska a všem vám to závidím, vypadá to tam prostě nádherně ta krajina :) přítel tam teď v sobotu letí se školou, tak doufám, že mi přiveze spoustu hezkých fotek a někdy mě tam vezme :)

    Lady Lenna

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S kamarádkou jsme si říkaly, že by jsme tu celou cestu mohly zopakovat za 50 let, až budeme obě v důchodu a pak nás napadlo to samý- ten ledovec už tam možná nebude! :D

      Smazat

Děkuju za komentář! :)