11. května 2016

ČARODĚJOVA ZAHRADA- RECENZE

Čarodějova zahrada
Autor: Géza Csáth
Počet stran: 135
Rok vydání: 2016                                                   
Nakladatelství: Runa

Anotace: Kouzlo povídek světoznámého maďarského spisovatele spočívá ve spojení excentrických námětů plných nenávisti a brutality s elegantní střídmostí vyprávěcího stylu. Analyticky precizní zaznamenávání nejrůznějších démonů lidské psychiky se doplňuje a prolíná se světem fantazie, nadpřirozených bytostí, snů, mystických jevů a halucinací.


Můj názor: Tuto knihu jsem si chtěl přečíst především kvůli autorovi. Géza Csáth, vlastním jménem József Brenner, nebyl jen spisovatel, byl i úspěšný psycholog. Testoval účinky morfia sám na sobě, což se mu vymklo z rukou. Začala se u něj vyvíjet silná závislost, trpěl schizofrenií- měl sluchové halucinace, mluvil s imaginárními postavami, už nebyl schopný žádné práce... Nakonec zastřelil svou ženu a sám se pokusil otrávit. Nepodařilo se mu to, nakonec se zabil na hranicích Maďarska a Jugoslávie. Podřezal si žíly a spolkl velkou dávku pantoponu.

Zní to skoro jako samotný děj knihy :D. Zajímalo mě, jaké povídky napsal člověk, který trpěl psychickou poruchou a závislostí na drogách.

Kniha obsahuje šestnáct povídek, všechny se odehrávají na začátku dvacátého století v Maďarsku a v Americe. Každá povídka je jiná, ale všechny mají jednu společnou věc- jsou plné strachu, bolesti a nenávisti. Některé povídky mají pohádkové prostředí, skoro mi připoměly pohádky od Andersena, taky neměly šťastný konec. 

„Utíkejte domů. Protože v puklinách dlažby a mezi otvory kolejnic se skrývá, houstne a své oběti hledá mocná, mrtvá, do země zadupaná síla, kterou tu pohřbili spěchající zaměstnanci, mladíci i dívky. Pokud jste se již svlékli a schovali do postele, klidně můžete počítat údery kostelních hodin."

Nejvíc se mi líbila povídka Černé ticho. Nějaký chlapec píše v dopise o tom, že je jeho bratr Richard je zrůda. Zaživa opékal jejich kočku, zapaluje domy, krade peníze, bije ostatní. Odvezli ho do blázince. Tehdy léčba probíhala tak, že pacienty přivázali k židli a bili je do hlavy železnými tyčemi. Richard tedy utekl a v noci se vplížil zpět do jejich domu. Hned usnul, protože byl unavený. Ve spánku Richarda tedy zabil, aby už nemohl nikomu ubližovat. Ta psychická porucha ale přešla z mrtvého tělíčka na něj. Proto se v dopise svěřuje, že nemůže spát...

„V posteli leželo malé dítě. S tváří zsinalou do modra. Zapálil jsem svíčku..."

Komu bych doporučila tyto povídky? Klidně všem. Něco takového jsem už dlouho nečetla- příběhy jsou originální, dobře se čtou, všechny mě donutily zamyslet se nad některými věcmi :). Podivně čarovná zahrada...

Čarodějovu zahradu si můžete pořídit třeba tady. :)

4 komentáře:

  1. S knihou se setkávám prvně, ale ať už námětem nebo autorem (nechci být morbidní, ale po stránce jeho osobnosti jsem na tyhle povídky taky zvědavá) mě vážně zaujala. Temnější témata mi nevadí, spíš naopak a dlouho jsem něco podobného nečetla, takže díky moc za tip :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tuhle neznám, ale líbí se mi obal :) Asi si ji objednám ;)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za komentář! :)