27. května 2016

VÍC ČASU, PROSÍM

Ahoj! Po dlouhé době vás opět vítám u dalšího článku- tentokrát to bude článek "kecací", protože jsem za tu dlouhou dobu hodně přemýšlela o různých věcech. Byla by škoda nepodělit se o mý -určitě úžasný- myšlenkový pochody! :D Taky doufám, že se máte skvěle, protože jsem se zrovna dobře vyspala (ano, usnula jsem odpoledne) a mám hodně energie a elánu- cítím se fakt dobře. To tu taky dlouho nebylo... Pojďme na to! :)

Začala jsem se bát svýho vlastního blogu. Z blogu.cz jsem byla zvyklá na to, že můžete napsat cokoliv. Opravdu cokoliv. A bude to mít vždycky nějakou odezvu. Celý článek mohl mít klidně tři věty a stejně tam někteří psali: „Úplně s tebou souhlasím, fakt nádhernej článek!" Neberte to tak, že se chci vrátit zpátky- to už nikdy. Blogger má laťku nasazenou vysoko a svým způsobem je to pro mě výzva. Bohužel se z mýho koníčku začala stávat povinnost... Taky tu už nejsem anonymní, takže jsem si pořád říkala: „Nemůžu psát všechno, co mě jen tak napadne, když si to bude číst někdo, koho znám." To je strašná blbost :D.

Taky mě celkem překvapuje? znervózňuje? rozhazuje? chování některých lidí v blogerských skupinách na facebooku. Občas mi připadá, že v článcích ostatních nehledají inspiraci a zábavu, ale chyby. Moje představy o milém připomenutí jsou úplně mimo :D, mnohem lepší je toho člověka shodit, že. Vsadím se, že jen v tomto odstavci je spousta chyb.

Na to navazuje další bod- pořád si všímám toho, že se poměrně velká část lidí začíná chovat strašně. Čím to je? Může za to teplý počasí? Nebo erupce na Slunci? Pomluvy, lhaní, faleš, arogance... K čemu to vlastně je? Takový lidi už fakt neřeším, protože na to nemám sílu. I tak mě to pořád zaráží. Ale držím se, nenechávám si kazit náladu jenom proto, že někdo spolkl negativitu celýho světa :D.


Začala jsem hrát na kytaru. Je fajn, že mám kamarády, kteří umí ladit kytary (a hrát na ně :D). Naučila jsem se hrát Royals od Lorde, Cestu od Kryštofa a Love in your soul od Celeste. Hrozně mě to baví a doufám, že se už budu jenom zlepšovat

Taky jsem začala víc kreslit. Pár obrázků jsem přidala sem- NĚCO JAKO POP ART a chci udělat nějaký pokračování, takže jo, mám toho fakt hodně :D. Kromě toho jsem napsala svoji první písničku evr. I s hudbou. Po gramatické stránce je celkem divná a opakují se tam jenom čtyři akordy, ale ten pocit, že je moje, je úžasnej. Kdyby neměla tak osobní text, tak bych ji dokonce někomu klidně zazpívala. Což mi připomíná, že mám v pondělí postupový zkoušky ze zpěvu a pořád neumím poslední část druhý písničky, ups.

Mám další špatnou zkušenost s kadeřnicema. Barvím se doma sama barvou Loreal Preference už asi rok, barva vypadala vždycky přirozeně, dobře chytala. Vyzkoušela jsem víc odstínů a nejvíc mi sedl Havane- světlá hnědá se zrzavým odleskem, skoro jako moje přírodní, akorát zářivější a pěknější. Po těch skoro-černých vlasech to byla dobrá volba. Vlasy si odpočinuly, jelikož jsem nemusela dobarvovat odrosty- nešly skoro vůbec vidět. Zrovna jsem měla víc peněz a tak jsem si řekla, že bych mohla zajít ke kadeřnici, aby to bylo profesionální (odrosty skoro až k uším). Jo, jasně :D. Oranžový odlesk se nekonal, světle hnědý vlasy taky ne. Odcházela jsem se zářivou červeno-oranžovou hlavou. Bylo to celkem pěkný. Neuplynul ale ani měsíc a už mám skoro všechnu barvu pryč. Někde začínají prosvítat fleky předchozí barvy, někde přetrvává barva od kadeřnice. A vlasy mám hrozně suchý a začaly mi padat. Počkám ještě dva měsíce a pak si je přebarvím zpět. Ke kadeřnici už nikdy!

Jaký byl váš duben a květen? :D

7 komentářů:

  1. Pěkný článek, i když s tím barvením bych to moc nepřeháněla :D A s tím chováním některých lidí s tebou souhlasím, asi za to fakt může to teplo... :D Občas, když to jenom poslouchám nebo vidím, tak se chytám za hlavu a říkám si panebože, proč řeší takové stupidity... :)
    coffeewithsachi.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) "Nejlepší" rozhovory vždycky chytám na nádraží, ale nemůžu odejít, když čekám na autobus a vždycky si říkám přesně to samý, no. :D

      Vymazat
  2. Když jsem přišla z blog.cz na blogger taky jsem se ze začátku tak nějak bála svého blogu. :D Navíc už také nejsem anoymní, takže se mi hlavou proháněly ty samé myšlenky jako tobě. :) Naštěstí jsem se z toho nějak vyhrabala, nebo to samo nějak přešlo. :)
    Jo v těch blogerských skupinácj je to někdy jak o život :D Naštěstí přímo mě se nějaké to nadávaní, špatné chování ještě netýká... ještě se mi to nestalo, zato úplně lituji blogerky, do kterých se někdo pěkně pustí. :/ Lepší je přece říct to nějak mile, snažiš se pomoci, ne? :)
    Zrovna jsem v devítce a čím víc se bliží konec roku a já bych si měla uvědomovat, že mi třída bude hrozně chybět, spíš myslím na to, jak jsem vlastně ráda, že odcházím a jedu úplně pryč. To chování některých lidí je totiž fakt příšerný, ale lepší je to prostě neřešit. Už jsem se to tak nějak naučila, takže mi je to už jedno, ale dřív se ta špatná nálada přenášela i na mě, což bylo fakt hrozný. :D
    Na kytaru bych se také chtěla naučit hrát. A i když kamarády, kteří na kytaru umí a klidně by mě na ni naučili mám, zatím jsem si na to nějak nenašla čas :/ :D:
    Ty kresby jsou parádní, určitě na blog přidej další! :) Tak to je super, že si napsala písničku :D Já když jsem byla malá, tak jsem taky chtěla psát písničky, no, vůbec mi to nešlo :D
    Tak to s těmi vlasy máš teda smůlu :/ Asi špatná kadeřnice no :D
    DENYII

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že nejsem jediná! :D Doufám, že už mě ten "strach" opustí úplně.
      Jsem ráda, že to někdo taky tak vnímá, celkem se divím, že se k tomu nikdo nevyjádřil. :D
      No, já se bojím toho, že nebudu stíhat udržovat kontakty s těma, který mám ráda, 150 kilometrů není zrovna kousek a mám strach z toho, že ty vztahy úplně ochabnou :/. Sice jsem taková, že nemusím bejt pořád s lidma, ale sama o víkendech bejt nechci :D
      Třeba se do toho někdy pustíš, je to fakt super. Baví mě to mnohem víc než klavír, to bych nikdy neřekla :D.
      Moc moc děkuju a jo, mám smůlu, no :D Vlasový problémy mě pronásledují pořád.

      Vymazat
  3. Moc hezký článek :-) Dívala jsem se na tvoje práce, na které jsi odkazovala, a ačkoliv to asi není nejvíce profi dílo na světě, strašně se mi líbí! No, já se s lidma sice setkávám, ale jde to mimo moji osobní rovinu, jediní lidé, kteří se mě nějak dotýkají je naše třída. A ta je momentálně, teda pořád, líná a neschopná sama něco vyřešit, pokud někdo nedá podmět :-D. A to mě štve víc, než kdyby byla plná arogantní blbů.

    Závidím ti, že umíš zpívat a nyní i hrát na kytaru. Já mám mizerný hudební sluch, takže si o takových věcech mohu jen nechat zdát. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! :) No, naše třída je taky pěkně líná a já jsem přímo královna lenosti, která vládne v království prokrastinace, takže bych měla mlčet a nepoukazovat na to :D.
      Moje stará učitelka zpěvu říkávala, že "Hlasivky jsou sval. Když jdete do posilovny, taky musíte na svalech pracovat a pořád trénovat, abyste byli dobří." A je to pravda, zpívat můžou všichni :) :D

      Vymazat
  4. S chováním lidí ve skupinách máš pravdu, ale člověk si to tak nesmí brát - hold některým to přináším potěšení a zadostiučinění, i když upřímně nechápu jak. Já osobně nehraju na žádný nástroj, i když na kytaru jsme chtěla začít hodně dlouho a ještě před nedávnem mě lákaly bicí a co se týče kreslení - v tom pořád zaostávám, ale těším se na nastávající články. Já poslední dobou s kadeřnicemi taky nemám nejlepší zkušenosti - sice se nebarvím, ale už asi třikrát jsme se chtěla nechat ostříhat na specifický způsob a ani jednou mi nebylo vyhověno, i když jsme si přinesla fotku. Takže příště už na to asi kašlu, vlasy si nechám srovnat do jedné roviny a zase pěkně a klasicky nakrátko.

    Lory Humble

    OdpovědětVymazat

Děkuju za komentář! :)